Jan Doležal: Green Deal omezuje produkci. Musíme více dovážet a soběstačnost klesá
- Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom
28. 4. 2022 00:00 / 8 minut čteníGreen DealprodukcepotravinyrozhovorAgrární komorasklizeňpšeniceřepka olejnádotacezemědělstvíRuskoEvropská unie
Česko je v potravinách nesoběstačné. U většiny komodit platí, že tuzemští farmáři nevyprodukují takové množství základních potravin, které Češi snědí. V posledních letech se přitom situace v tomto směru zhoršovala. A jak říká prezident Agrární komory Jan Doležal, chystané změny dotační politiky mohou závislost na dovozech ještě zvýšit. Vláda chce od příštího roku snížit dotace pro střední a velké farmáře. Ubere podporu farmám přes 400 hektarů, největší podíl na produkci v Česku přitom mají střední farmy mezi 500 a 2000 hektary.
Jaký vliv má konflikt na Ukrajině na českého spotřebitele a na potravinovou bezpečnost?
Spotřebitel to pozná zejména v cenách potravin. Už před začátkem konfliktu přišlo několik událostí. Skokově, o stovky procent, zdražila minerální hnojiva, která se dovážela převážně z Ruska či Ukrajiny. Evropští výrobci hnojiv jsou závislí na zemním plynu, jeho cena také prudce rostla. Zvyšovaly se i ceny pohonných hmot. Platí to pro celou Evropu. Zemědělcům nezbývá nic jiného než svou produkci prodat výrazně dráž.
Do jaké míry už se tyto vlivy promítly?
Větší cenový šok nás teprve čeká. Je tu určitá setrvačnost, existují dlouhodobé smlouvy a několik měsíců trvá, než se vyšší ceny vstupů projeví. Bude záležet i na tom, kolik plodin se nakonec letos na Ukrajině sklidí a kolik se toho vyveze. Přes přístavy na jihu země u Černého moře to teď není možné, jiné cesty zase nemají takovou kapacitu. A také za jaké ceny. Africe může hrozit hladomor a tamní vlády se budou snažit sehnat potraviny za každou cenu.
Evropa nevyužívá svůj produkční potenciál, jak by mohla. Spíše naopak. Před sedmi lety se vyprodukovalo 152 milionů tun pšenice, nyní je to 138 milionů tun.
Dá se odhadnout, jak moc mohou ještě ceny růst?
Ceny jsou už nyní extrémní. Tuna pšenice běžně stála kolem 3,5 tisíce až pěti tisíc korun, teď se pohybuje mezi sedmi a deseti tisíci. V období sklizně, v červenci, v srpnu mohou ceny ještě stoupnout, nedá se vyloučit skok i o vyšší desítky procent. Pokud se na Ukrajině nepodaří založit porosty, jak bylo běžné, může být výpadek výraznější. Platilo by to i pro další plodiny, které se pěstují na Ukrajině – slunečnice, kukuřici, sóju i další. A protože jsou to zároveň i krmiva, zdražení by se přeneslo i na živočišnou produkci.
Co by mělo dělat v takové situaci Česko, případně Evropa?
Buď si nějak pomůžeme z domácích zdrojů. Nebo – a tím se už se zabývají unijní instituce – můžeme rozvolnit pravidla pro dovoz z Jižní a Severní Ameriky. I na ně však doléhají stejné problémy jako v Evropě, i v Brazílii musí méně hnojit kvůli nedostatku a vysoké ceně hnojiv. Sama Evropa svůj produkční potenciál nevyužívá, jak by mohla. Před sedmi lety se vyprodukovalo 152 milionů tun pšenice, nyní je to 138 milionů tun. Je tu spíše snaha produkci snižovat.
Jan Doležal: Green Deal omezuje produkci. Musíme více dovážet a soběstačnost klesá
